Doplňky stravy, jak se správně podle legislativy nazývají různé tobolky, kapsle, tekutiny a podobné další vymoženosti, jsou velkým tématem posledních patnácti let. A to hlavně ve smyslu protichůdnosti názorů spotřebitelů a odborníků na výživu a zdraví.
Mezi nejčastěji kupované potravinové doplňky patří vitaminy, preparáty obsahující komplexy vitaminů, případně přípravky obsahující vitaminy a minerály zároveň. Tyto přípravky jsou obvykle určeny k podpoře imunity všech věkových kategorií a lidé po nich obvykle nejčastěji sahají v době podzimních a zimních měsíců, v nečase, době plískanic a výskytu respiračních infekcí a chřipek. A nejen to. Kromě posílení imunity je však častým důvodem nákupu těchto preparátů i prevence nádorového onemocnění, prevence vzniku různých zánětů a podobně. Nejčastěji je o ně zájem v předvánočním čase, kdy lékárny praskají ve švech. Lidé se snaží dopřát svým příbuzným kousek toho “zdraví” a kupují jim tak pod stromeček celou paletu doplňků stravy – pro zdravější klouby, silnější vlasy a nehty, lepší zažívání, soustředění, spánek a podobně. V mnoha případech je přitom užívání těchto preparátů zbytečné. Pokud se člověk stravuje zdravě a přijímá pestrou stravu, je zbytečné řadu potravinových doplňků užívat. Naopak je ale řada případů, kdy užívání potravinových doplňků má svůj smysl a pacient by je neměl striktně odmítat. Lékaři běžně předepisují vitamin D jako prevenci osteoporozy, kdy vitamin D pomáhá ukládat kalcium do kostí a brání tak jejich řídnutí. Význam má i užívání kyseliny listové, která patří mezi vitaminy B komplexu při plánování těhotenství. Mezi populární potravinové doplňky patří také probiotika, jejichž účinek potvrzuje řada studií a důkazů. Probiotika jsou součástí léčby antibiotiky, kdy slouží k prevenci postantibiotických komplikací. Užívání potravinových doplňků je vhodné nejen u chronicky nemocných pacientů, ale i u extrémně aktivních jedinců.