Aischylos, všeobecně považován za „otce tragédie“, byl jedním z prvních velkých athénských dramatiků. Napsal více než 90 her, nejznámější z nich jsou například Peršané, Sedm proti Thébám, Upoutaný Prometheus nebo Oresteia. Zavedl mnoho dramatických inovací. Avšak i díky těmto všem úspěchům je spíše v moderní popkultuře znám díky své bizarní smrti.
Život a dílo
Aischylos se narodil do šlechtické rodiny v Eleusisi v roce 525 př. n. l. V mládí pracoval na vinici, dokud ho podle geografa Pausaniase z 2. století n. l. navštívil ve spánku bůh Dionýsos a přikázal mu, aby obrátil svou pozornost na rodící se umění tragédie. Jakmile se probudil, začal psát tragédii a jeho první představení se konalo v roce 499 př. n. l., když mu bylo 26 let. Aischylos byl také vynikající válečník, bojoval v bitvě o Marathon, kde vynikal svými bojovými schopnostmi a odvahou – a později se také zúčastnil bitev u Artemísia, u Salamíny a u Platají. Z jeho 90 her se dochovalo pouze sedm. Jeho příběhy byly velmi často přepracovávány v 19. a 20. století a jsou aktuální i dnes.
Inovace
Z jeho sedmi dochovaných her jsme se dozvěděli, že byl Aischylos velikým inovátorem. Dokud jeho práce nezískala popularitu, tragédie byly omezeny určitými konvencemi. Téma bylo téměř výlučně mytologické – s prvky náboženství a rodinných záležitostí, počet herců zastávajících mluvící role byl extrémně omezený, sbor se skládal maximálně z dvanácti nebo patnácti zpěváků a všichni herci byli muži v maskách.
Podle Aristotela Aischylos jako první přidal druhého herce pro vedlejší role. Zahrnutí více dialogu do jeho her znamenalo, že vložil více dramatu do starodávných příběhů, které už byly známé i jeho publiku. Aischylos byl také první, kdo použil ekkyklema, kolečkovou plošinu vyvalenou scénou. Tento vynález v zadní části divadelní scény pomohl zviditelnit interiérové scény divákům. Aischylos byl dále také oslavován za své extravagantní návrhy kostýmů a použití nápadných obrazů.
Podivná smrt
Aischylos se rozhodl strávit poslední roky svého života na Sicílii v Itálii. Zde se proto udála jedna z nejpodivnějších a nejironičtějších smrtí v historii lidstva. Aischylova smrt je jediným zdokumentovaným případem lidské smrti, který je přímo přičítán želvě. Aischylos se podle všeho stal obětí díky své plešaté hlavě. Procházel se na břehu moře, a když od jeho plešaté hlavy se odrazilo slunce, tak si toho všiml orel. Ten právě krátce před tím ulovil mořskou želvu a držel ji ve svých spárech. Aischylovu hlavu si nejspíš spletl s kamenem, o které rozbíjel želvám krunýře. Padající želva nakonec Aischylose na místě zabila. Stalo se tak v roce 456 př. n. l.